पापण्यांच्या पाकळ्यांवर जमलेले दव
ओघळत राहिले हळुवार ..
कित्येकदा, त्या वेळी ..
दाटलेल्या कंठात शब्दांची गर्दी
अडखळली वाक्ये
कित्येकदा त्या वेळी ..
थरथरत्या मनात, भावनांचा प्रपात
लपवले कंपित हात,
कित्येकदा त्या वेळी..
अखेरची नाही भेट, जुळतील वाटा पुन्हा
समजावले मनाला,
कित्येकदा त्या वेळी..
चिडलो, रडलो, हसलोही जरा खिन्नपणे,
नेमका निरोपच घ्यायचा राहिला ..
अखेरचा .. त्या वेळी ..
-कल्याणी
पहाटे १:४५
05/12/2012
टिप : 'Life of Pi' चित्रपटातील एका प्रसंगाने प्रेरित !
I had no plan to see the "LOP".....but your poem is So ...So ...as usual Classic ....I will see "LOP" very soon ..!!!!
ReplyDeletekhoop chhaan :) AavaDalee :)
ReplyDeleteDhanyawad!! :)
Deletenice... chhaan ahe khup :)
ReplyDeleteMany thanks Pankaj.. U still follow my blog..?? khoop chhan watla .. :)
Deleteekdam chan suchli.. :)
ReplyDeleteLife of Pi pahatana to scene alyavar hya kavitechi athvan zali..
Hi satha uttarachi kahani pacha uttari sufal sampurn :)
Deletewaah...chaan!
ReplyDelete